Posledním dechem.

 

Vrátí se, vrátí jistojistě,

ať živoucí, či zduchovělý,

potkáš ho opět v onom místě,

kde rty Tvé výkřikem se chvěly:

„Zůstaň tu, zůstaň mezi námi,

zůstaň zde, trvej neopusť!“

 

Vrátí se, půjde opět s vámi

a bude s vámi, ve vás růst.

Bude to on, bude to stín,

bude to náznak, bude to čin,

Či jenom ozvuk z minula?

Budou to ústa, jež přilnula

do vaší krve, ve váš chór?

 

Musí se vrátit v onu zemi,

jedinou, jedinou mezi všemi,

v zemi již věnčí pásmo hor

a půjde s vámi rozechvělý,

ať živoucí, ať zduchovělý.

 

4.6.1944 Karel Vokáč