Když jsme nedělní odpoledne přijížděli do krušnohorského lyžařského střediska na Bublavě, byl to smutný pohled. Na sjezdovkách byly zablácené zbytky sněhu,do kterých pršelo, a navíc mohutně foukalo. 

Ubytovali jsme se v Penziónu Bublava a moc naděje na pondělní lyžování nám nezbývalo, navíc, když nám hlásili, že se zastavily vleky. 
Nicméně ráno jsme se probudili do slunečného dne bez větrných poryvů, a tak jsme si řekli, že lyžování dáme přece jen šanci. 
Našli jsme si na svahu místa se souvislou sněhovou vrstvou a začalo náročné stoupání v plné výzbroji do kopce a postupné seznamování se s lyžařskou technikou a sjíždění. 
Bylo to náročné, ale vždyť i naši prarodiče a rodiče takhle bez vleků a lanovek kdysi začínali na lyžích. 
Vydrželi jsme téměř celé dopoledne, vždyť jsme měli kopec jen sami pro sebe a když naše nadšení uviděli vlekaři, zželelo se nás jim a krásně nám alespoň urolbovali ten kus námi sjížděného kopce, když nám nemohli pustit vleky. 
Šli jsme tedy s kopcem "bojovat " i odpoledne a někteří nelyžaři začali dělat úžasné pokroky a nadšeně šlapali do kopce a sjížděli s nově nabytými dovednostmi dolů. Ne úplně všichni byli tak plní energie, některé kopec zmohl a více odpočívali, ale alespoň párkrát se na sněhu "svezli" úplně všichni. 
Jsme zvědaví, co nám počasí připraví zítra, a opět se budeme snažit přizpůsobit program možnostem, které si pro nás letošní rozmarná zima připraví. 
 
Mgr. Pavla Hrazdilová