Předmětová komise tělesné výchovy přišla s návrhem rozšířit sportovní dovednosti našich dětí o další sportovní odvětví, a tak se letos v červnu poprvé konal na pro žáky devátých ročníků vodácký kurz.

Rozhodli jsme se sjíždět naši nejbližší řeku Berounku, která sice patří mezi ty klidnější řeky, zato nabízí nádherné přírodní scenérie. Začátek našeho vodáckého kurzu proběhl v Dolanech, kde nám byly zapůjčeny lodě s příslušným vybavením a kde proběhlo první seznámení s vodáckými dovednostmi. Jelikož deváťáci byli velmi šikovní, mohli jsme se brzy vydat po proudu Berounky směrem ke kempu v Nadrybech, kde jsme strávili první noc.

K vodáctví patří také kempování, takže si naši mládežníci vyzkoušeli, jak sami dokážou postavit stan, uvařit si jídlo, opatřit dřevo, rozdělat oheň a pak po sobě zase všechno dokonale uklidit. Myslím, že se jim to dařilo a že je to dokonce velmi bavilo. Volné chvíle jsme prokládali koupáním v řece, volejbalovými zápasy anebo jen povídáním u ohně. Musím říct, že parta letošních deváťáku je ohromná.

Druhý den jsme absolvovali poněkud delší úsek, takže se začala projevovat únava z pádlování i ze slunce, které nám nádherně svítilo téměř celé tři dny. Přesto jsme si pobyt na vodě velmi užívali, úspěšně jsme překonávali všechny překážky, které se nám postavily do cesty, a pohodově jsme pluli směrem k Liblínu, kde jsme v odpoledních hodinách zakotvili v kempu Kobylka. Cestou jsme ještě stihli navštívit zříceninu hradu Libštejn, která se nad Berounkou tyčí nedaleko Liblína.

Opět jsme si v odpoledních hodinách užili koupání v řece, zahráli si volejbal a užívali si toho, že ještě není sezóna a kempy jsou tak zatím příjemně nenaplněné. 

Poslední den jsme zvládli úsek, který byl přibližně stejně dlouhý jako den předešlý, jen nám Berounka trochu více tekla. Před závěrečným zakotvením jsme si ještě stihli prohlédnout zříceninu hradu Krašov, kde nás zastihla lehká bouřka, a pak už jsme doplouvali do Tříman, kde naše cesta v kempu U Mloka končila. Vyčistili jsme lodě a plni zážitků jsme čekali na autobus, který nás odvezl zpátky do Strašic. Byly to krásné tři dny, kdy jsme poznali naše děti zase z jiné stránky a věříme, že jim vzpomínky z této akce dlouho zůstanou v jejich myslích a budou je inspirovat v těchto sportovních aktivitách i do budoucna.

Mgr. Pavla Hrazdilová