Z literární tvorby žáků 5.A – Bajky

 

 

Bajka z minulosti

 

Jednou, v dávných časech, když ještě nebyla televize, na Zemi vládla zvířata. Král všech zvířat byl mravenec Jan Planeta I.

Jednoho dne svolal mravenčí radu: „Moje manželka je těhotná a čeká syna, Vašeho budoucího vladaře.“  Později se narodil ještě další malý mravenec,  Lukáš Planeta III., který chtěl vládnout místo svého bratra, a tak ho nechal zavraždit. Sám ale brzy zahynul v boji se slonem, a tak vymřela dynastie Planetů po meči.

Poučení:  Nevěřte svým bratrům, zvláště jsou-li to zvířata.

     (Jan Planeta)

 

Zvířecí farma

 

Jednoho dne se paní koza Emilka rozhodla, že půjde na zvířecí bál, který se koná v sobotu na zvířecí farmě. Nechtěla tam ale jít sama, tak se rozhodla, že s sebou vezme dvě kamarádky, protože měla dva lístky navíc. V partě ale byli tři kamarádi. Nakonec se rozhodla pro krávu Emilku a koně Ladynku a praseti Pepince o tom nic neřekla. Ale Pepinka se to dověděla a rozhodla se, že se nevěrné kamarádce pomstí. Když byl bál v nejlepším, objevila se tam Pepinka a začala vyčítat, že ji odstrčili. Nakonec se všichni usmířili a od té doby chodili všude spolu a říkali si všechna tajemství.

Poučení: Věnuj se stejně všem svým kamarádům a nikoho neodstrkuj!

 

 (Kristýna Tomášková)

 

Opice a straka

 

Jednou letěla straka a hledala, co by mohla ukrást. Vlétla do zlatnictví a nabrala do zobáku, co unesla. Cestou si potřebovala odpočinout a přistála na velkém banánovníku plném zralých žlutých banánů. Napadlo ji, že by je mohla odnést také, ale objevila se opice a řekla : „To jsou moje banány, najdi si jiný strom!“ Ale straka tam seděla dál a opice si všimla ukradených šperků.  Když straka usnula, nalíčila opice na ni past, kdyby chtěla banány ukrást. Straka se do ní opravdu chytila a opice ji prodala na loď, která plula hodně daleko, až na Madagaskar.

Poučení: Kdo lže a krade, do pekla se hrabe.

(Viliam Rontó)

 

 

Myší sněm

 

Byla jednou jedna myší díra, ve které bydlela spousta myší. Blízko ale také bydlela i velká kočka, která každý den zahubila spoustu myší. Proto se myši rozhodly, že se musí bránit. Spousta myší navrhla spoustu nápadů, ale ani jeden nebyl dobrý. Až se přihlásil jeden starý myšák a řekl svůj nápad: „ Přivážeme kočce na ocas zvonek, abychom ji včas slyšeli.“

Jiný myšák však řekl: „Nápad je to skvělý, ale je tu mezi námi takový hrdina, který by to udělal?“ Bohužel se nikdo nenašel a myši se rozutekly.

Poučení: K čemu je dobrý nápad, když není nikdo, kdo by ho uskutečnil?

 

                                                                                                            (Aneta Válková)

 

 

Chytrá liška a hloupá myš

 

Jednou šla liška po lese a rozdávala ořechy, ale nikdo je nechtěl. Až potkala myšku a zeptala se jí: „Milá myško, nechceš oříšky pro tvůj byt?“ „Ano,“ řekla myška, „ale kolik budou stát? Jeden sýr, nebo dva sýry?“ Ale liška řekla, že za ně nic nechce. Tak si je šťastná myška odnesla do nory. Za několik dnů přišla liška k myšce na návštěvu, chvilku si povídaly, a najednou liška začala: „Vrať mi ty oříšky, chce je zpátky, nic jsem za ně nedostala!“

„Ale vždyť jsi mi je darovala!“ bránila se myška, ale vzteklá liška jí svým chlupatým ocasem rozbourala celý domeček. Pak udělala chlamst a myška byla v jejím žaludku.

Poučení: Nevěř zlým lidem a nikdy si od nich nic neber!

(Zuzana Krajdlová)

 

 

Žirafa a slon

 

Jednou se potkali žirafa a slon. Žirafa se zastavila a chlubivě řekla: „Dosáhneš, slone, tam nahoru?“ A ukázala do korun těch nejvyšších stromů v Africe. Slon ale nedosáhl. Pak došli k řece. „Dokážeš, slone, kleknout k vodě a napít se s ní bez chobotu?“ Slon to zase nezvládl. Rozzlobil se na žirafu, omotal ji svým chobotem a odhodil na metry daleko.

Poučení: Nevyvyšuj se nad silnější.

                                                                                                                     (Jana Sládková)

 

 

Strom a dřevorubec

 

Jednou si dřevorubec všiml, že už nemá žádné dřevo na otop. Jeho sekera byla už stará, tak se vydal do lesa poprosit stromy, jestli si může pokácet jeden malý stromek. Vypadalo to, že mu to stromy nedovolí. A tak je začal přemlouvat, že musí živit svoji rodinu. Stromy mu nakonec dovolily pokácet jeden malý stromek. Dřevorubec se pustil do práce a začal kmínek stromku opracovávat. Když byl hotov, vyrobil z něj novou a pevnou sekeru. Pak stromům řekl: „Kdybyste mi nepovolily pokácet ten stromek, tak bych vás teď nechal!“

A začal stromy kácet, až vykácel velký palouk.

Poučení: Když chráníš slabšího, chráníš i sebe.

(Petr Šalena)