logo EU a MŠMT

Lyžařský výcvik 2015

 

 

Z  “Velitelského deníku“:

 

 

Neděle 22.2. –  “Nalodění“ adeptů lyžařského kurzu proběhlo bez komplikací. Počasí nám letos přálo, a tak jsme věděli, že je-li sníh ve Strašicích, bude i na Bublavě. Po vyčerpávajícím přesunu našich zavazadel, v některých případech doslova “lodních kufrů“, do Horské Boudy, jsme se zkušeně rychle ubytovali, stihli si “ochutnat“ bublavský sníh na kopečku za chatou, navštívit sjezdovku a po povinné přednášce i zábavné Partičce spokojeně ulehli do našich, pro tento týden nových, postelí.

 

Pondělí 23.2. –  Začátečníci se letos dostávají i do druhého družstva, ale jsou tak šikovní, že již první den sjíždějí plynulým lyžařským pohybem modrou sjezdovku. Třetí družstvo v tomto kurzu jako první vyzkouší kouzlo běžeckých dovedností, vracejí se bez úrazu a s úsměvem na lících. “Jednička“ již od prvního dne jezdí velmi zkušeně, vždyť jsou tam také samá “lyžařská esa“, jezdící s námi již několikátý rok.

 

Úterý 24.2. –  Na běžky vyráží první družstvo, sněhové podmínky jsou stále skvělé, odpoledne už lyžují všichni. Nemoci a úrazy se nám v tomto roce naštěstí vyhýbají, a tak si napínavé a dobrodružné historky vyslechneme jen na večerní přednášce horské služby, kterou máme dokonce i s prezentací.

 

Středa 25.2. –  Dopoledne se na sjezdovkách prohání jen první a třetí družstvo. Pilují získané dovednosti zatímco “dvojka“ se nazouvá do běžeckého vybavení. Podaří se nám najít na německé straně skvělý běžecký okruh, takže je pro některé z nás běžecký výcvik úžasným zážitkem, pro některé však také krušnou zkušeností, jak nasbírat v Krušných horách množství modřin na zadnici J.

Odpoledne klasicky vyrážíme na pěší vycházku na německé hranice a do místního konzumu. Aby to nebylo tak fádní a monotónní, přidáváme letos výšlap na Bleiberg – Olověný vrch, kde se dostaneme až na vrchol černé sjezdovky. Ten pak sbíháme, jinak to z toho “krutěprudkého“ kopce ani nejde, lesními cestami hlubokým sněhem, sahajícím až k našim stehnům, boříce se a kutálejíce se sněhovými peřinami až dolů k cestě vedoucí zpět na ubytovnu. Očekáváme kyselé obličeje po strhujícím fyzickém výkonu, ale k našemu překvapení se ve tvářích našich svěřenců objevuje úsměv, radostné nadšení z překonaných překážek a úleva, že už jsme téměř v cíli.

 

Čtvrtek 26.2. –  Při včerejší procházce jsme na vrcholu červené sjezdovky objevili parádní upravenou trať pro běžkaře, nechávám se tedy okouzlit jejím voláním a nabízím běžkování navíc pro dobrovolné zájemce, které se mi docela úspěšně podaří nasbírat. Nejen pro nás běžkaře, ale i pro ostatní na sjezdovkách a snowboardu se tento den “vytasí“ přenádherným počasím, které si užijeme do sytosti. Na běžkách je krásné počasí kořeněné také dechberoucími výhledy a nekonečným tichem horských kopců, protože jsme v tom velkém prostoru běžecké tratě téměř sami. Večer nás ještě čeká oslava se stylovým lyžařským dortem, který nám až z Dobříva přivezli rodiče jednoho našeho oslavence - Martina. A třešničkou na dortu, nebo spíše třešničkou na tomto skvělém dnu, byla pro děti závěrečná zpívaná a diskotéka, kterou si beze zbytku zasloužily.

 

Pátek 27.2. -   Loučení jsou vždycky těžká, ale přesto pokaždé nastanou. Se sjezdovkou jsme se rozloučili závodem ve slalomu, který letos vyhráli Matyáš Kůda a Tereza Dezortová. Zamávali jsme personálu, který se o nás vzorně staral, a z autobusu pak bublavským kopečkům, po kterých se nám zase bude celý rok stýskat. Vyrazili jsme vstříc naší brdské domovině, kde nás čekali tatínkové, maminky, sourozenci, kamarádi…..,abychom jim o svých zážitcích mohli vypravovat. Děkuji dětem, kolegům a našim úžasným instruktorům - “íčařům“ za velmi příjemný týden, který budu ráda uchovávat ve svých vzpomínkách.

 

 

Mgr. Pavla Hrazdilová